Povinnosti ostrahy: 10 základních pravidel pro kvalitní ostrahu objektu.

Povinnosti ostrahy

Povinnosti ostrahy rozhodně nekončí tím, že pracovník sedí na vrátnici, kontroluje příchody zaměstnanců a několikrát za směnu provede obchůzku. Kvalitní ostraha objektu musí znát prostředí, které chrání, bezpečnostní směrnice, technické zabezpečovací systémy, postupy při mimořádných událostech i základní právní rámec své činnosti.

Firma může mít smlouvu s renomovanou bezpečnostní agenturou, moderní CCTV, EPS, PZTS/EZS, elektronický obchůzkový systém a perfektně zpracovanou dokumentaci. To však ještě automaticky neznamená, že její ostraha objektu skutečně funguje.

Rozhodující je praxe.

Ví pracovník ostrahy, co má udělat při požáru? Zná hlavní uzávěr vody? Dokáže správně reagovat při napadení? Ví, co dělat, když při obchůzce zjistí poškozené dveře? Umí obsluhovat EPS? Zná rozdíl mezi nutnou obranou a krajní nouzí?

A především:

Kdo ve firmě skutečně kontroluje, zda jsou stanovené povinnosti ostrahy dodržovány?

Podívejme se na 10 základních oblastí, které by měla kvalitní ostraha objektu znát a zvládat.

1. Ostraha objektu musí dokonale znát střežený objekt

Jednou z nejzákladnějších povinností ostrahy je znalost objektu, který má pracovník chránit.

A nejde pouze o to vědět, kde se nachází vrátnice, recepce nebo hlavní vchod.

Pracovník by měl podle charakteru objektu znát všechny důležité vstupy a výstupy, únikové cesty, riziková místa, technologické prostory, prostory s omezeným přístupem, shromaždiště při evakuaci a další místa důležitá pro bezpečnost.

Podle nastavení konkrétního objektu by měl vědět také například to, kde se nachází hlavní uzávěr vody nebo plynu, důležité vypínače elektrické energie, požární zařízení nebo prostředky první pomoci.

Představme si jednoduchou situaci.

Během noční obchůzky pracovník zjistí, že z technické místnosti vytéká voda.

Pokud začne teprve v tomto okamžiku hledat havarijní kontakty a zjišťovat, kde je hlavní uzávěr vody, může být během několika minut způsobena škoda v řádu desítek či stovek tisíc korun.

Dobře připravená ostraha objektu musí vědět, jak reagovat.

2. Povinnosti ostrahy zahrnují znalost bezpečnostních směrnic

Každý objekt má jiné podmínky a jiná bezpečnostní rizika.

Výrobní závod bude mít jiné požadavky než administrativní budova, logistický areál, obchodní centrum nebo sklad.

Proto musí být povinnosti ostrahy definovány konkrétně pro daný objekt.

Pracovník by měl znát bezpečnostní směrnice, instrukce pro jednotlivá stanoviště a standardní operační postupy – SOP.

Musí například vědět:

kdo může vstoupit do objektu, jak probíhá režim návštěv, jakým způsobem se evidují vozidla, kdo může převzít klíče, které prostory jsou přístupné pouze oprávněným osobám, komu se hlásí bezpečnostní incident a koho kontaktovat mimo běžnou pracovní dobu.

Nestačí přitom pouze podepsaná prezenční listina nebo formulář:

„Se směrnicí jsem byl seznámen.“

Mnohem důležitější je zjistit, zda pracovník bezpečnostní směrnici skutečně zná, rozumí jí a dokáže podle ní postupovat v reálné situaci.

3. Ostraha objektu musí umět obsluhovat CCTV, EPS a PZTS/EZS

Moderní ostraha objektu je úzce propojena s technickými bezpečnostními systémy.

Na stanovišti ostrahy se můžeme setkat například s kamerovým systémem CCTV, elektrickou požární signalizací EPS, poplachovým zabezpečovacím a tísňovým systémem PZTS, dříve často označovaným jako EZS, přístupovým systémem nebo elektronickou evidencí návštěv.

Samotná technologie ale bezpečnost nezajistí.

Rozhodující je pracovník, který ji obsluhuje.

Jednou ze základních povinností ostrahy proto musí být znalost systémů, které má pracovník na svém stanovišti používat.

Co udělá při poplachu EPS?

Jak pozná, odkud poplach přichází?

Jak reaguje na narušení zabezpečené zóny?

Koho kontaktuje?

Musí situaci prověřit fyzicky?

Jak událost zaznamená?

A co udělá, když bezpečnostní technologie přestane fungovat?

Pracovník nemusí být servisním technikem. Musí však perfektně znát svoji úlohu a postup stanovený pro konkrétní situaci.

4. Pravidelné obchůzky nejsou pouze „čipování“

Typickou činností fyzické ostrahy jsou pravidelné kontrolní obchůzky.

Mnoho objektů využívá elektronický obchůzkový systém. Pracovník prochází stanovenou trasu a na kontrolních bodech potvrzuje svoji přítomnost například pomocí čipu, NFC nebo jiného systému.

Jenže samotné načtení kontrolního bodu není smyslem obchůzky.

Úkolem pracovníka je skutečně kontrolovat objekt.

Během obchůzky by si měl všímat například otevřených nebo poškozených dveří, nezajištěných oken, poškozeného oplocení, přítomnosti neoprávněných osob, kouře, zápachu, úniku vody, poškození majetku, podezřelých vozidel nebo jakékoliv jiné nestandardní situace.

Součástí povinností ostrahy musí být také znalost postupu, co po zjištění problému následuje.

Komu událost nahlásit? Má místo zajistit? Má pořídit záznam? Má přivolat další pracovníky nebo Policii ČR?

Obchůzka nemá být procházka mezi elektronickými kontrolními body.

Má být skutečnou bezpečnostní kontrolou objektu.

5. Povinnosti ostrahy zahrnují základní znalost práva

Pracovník soukromé bezpečnostní služby není policista.

Přesto se může dostat do situace, kdy musí během několika sekund rozhodnout, jak může postupovat.

Proto mezi důležité povinnosti ostrahy patří také znalost základního právního rámce.

Pracovník by měl rozumět minimálně pojmům nutná obrana, krajní nouze, omezení osobní svobody osoby přistižené při trestném činu, ochrana života a majetku a přiměřenost jednání.

Nutnou obranu a krajní nouzi upravuje trestní zákoník jako okolnosti vylučující protiprávnost. Každá z nich má ovšem jiné podmínky.

Důležitý je rovněž § 76 odst. 2 trestního řádu. Ten umožňuje komukoliv omezit osobní svobodu osoby přistižené při trestném činu nebo bezprostředně poté, pokud je to nutné ke zjištění totožnosti, zabránění útěku nebo zajištění důkazů. Takovou osobu je nutné ihned předat policejnímu orgánu.

Pro ostrahu objektu to nejsou pouze teoretické paragrafy.

Co udělá pracovník, když přistihne pachatele při krádeži?

Co když pachatel začne utíkat?

Co když pracovníka napadne?

Kdy může zasáhnout a kde už jsou hranice jeho jednání?

Právě neznalost základních právních pravidel může představovat značné riziko pro pracovníka, bezpečnostní agenturu i jejího klienta.

6. Ostraha objektu musí vědět, co dělat při mimořádné události

Požár. Únik plynu. Havárie vody. Výpadek elektřiny. Násilné vniknutí do objektu. Podezřelý předmět. Zraněná osoba. Evakuace.

Taková událost nemusí nastat několik let.

A potom přijde během několika sekund.

Pracovník ostrahy bývá přitom často jednou z prvních osob, která problém zjistí.

Mezi základní povinnosti ostrahy proto patří znalost postupů při mimořádných událostech.

Pracovník musí vědět, koho informovat, kam zavolat, jaké informace předat, jak zajistit místo události a jak postupovat do příjezdu odpovědných osob nebo složek integrovaného záchranného systému.

Pokud má ostraha objektu při mimořádné události plnit konkrétní úkoly v rámci evakuace, musí je znát předem.

Krizová situace není vhodná chvíle na první čtení bezpečnostní směrnice.

7. Reakce na narušení objektu, krádež nebo napadení

Jak má pracovník reagovat, když někdo přelézá oplocení?

Co udělá, pokud na kamerovém systému vidí osobu pohybující se v prostoru, kde nemá co dělat?

Jak postupuje při pokusu o vynesení majetku?

A co když se návštěvník stane agresivním a fyzicky napadne zaměstnance nebo samotného pracovníka ostrahy?

Kvalitní ostraha objektu musí mít pro podobné situace jasně nastavené postupy.

Pracovník musí dokázat situaci správně vyhodnotit, včas přivolat pomoc, informovat odpovědnou osobu a pokud je to nutné, přivolat Policii ČR, zdravotnickou záchrannou službu nebo další složky IZS.

Velmi důležitá je rovněž schopnost předat přesný popis události, osoby nebo vozidla a uchovat relevantní informace pro následné vyšetření incidentu.

Právě tato oblast je vhodná pro praktické školení a modelové situace, protože teoretická znalost ještě neznamená, že pracovník dokáže správně reagovat pod tlakem.

8. Znalost BOZP, požární ochrany a první pomoci

Další povinnosti ostrahy souvisejí s bezpečností práce, požární ochranou a ochranou života a zdraví.

Konkrétní rozsah znalostí se samozřejmě odvíjí od objektu a pracovního zařazení.

Pracovník by však měl znát pravidla BOZP relevantní pro jeho činnost, požární poplachové směrnice, únikové cesty, způsob vyhlášení poplachu a další postupy, které jsou mu v daném objektu určeny.

Důležité je také zdravotní minimum.

Ostraha může být první na místě pracovního úrazu, kolapsu návštěvníka, fyzického napadení nebo jiné události ohrožující zdraví.

Pracovník by měl umět správně přivolat pomoc a zvládat základní postupy první pomoci odpovídající jeho proškolení.

9. Ostraha musí správně používat svěřené vybavení

Podle charakteru objektu může být pracovník vybaven radiostanicí, svítilnou, osobními ochrannými prostředky, zařízením obchůzkového systému nebo dalšími bezpečnostními prostředky.

Jednou z povinností ostrahy je umět svěřené vybavení správně používat.

Typickým příkladem je radiostanice.

Při běžném provozu může její používání vypadat jednoduše. V okamžiku krizové situace ale musí být komunikace rychlá, stručná a jednoznačná.

Pracovníci musí vědět, komu informaci předat a jak sdělit například místo incidentu, počet osob, charakter nebezpečí a požadavek na další pomoc.

Technické vybavení je užitečné pouze tehdy, když ho ostraha objektu umí správně využít.

10. Povinnost ostrahy vést dokumentaci a hlásit incidenty

Poslední oblast bývá někdy podceňována, přesto je pro řízení bezpečnosti velmi důležitá.

Bezpečnostní událost musí být správně zaznamenána.

Ostraha může podle konkrétního objektu vést knihu služby, evidenci návštěv, vozidel a klíčů, záznamy o obchůzkách, evidenci mimořádných událostí nebo předávací dokumentaci mezi směnami.

Z kvalitního záznamu by mělo být možné zpětně zjistit:

Co se stalo? Kdy se to stalo? Kde? Kdo událost zjistil? Jak pracovník reagoval? Koho informoval? Jak byla situace vyřešena?

Správná dokumentace navíc umožňuje incidenty dlouhodobě analyzovat.

Pokud se například opakovaně objevují pokusy o neoprávněný vstup na stejném místě, není řešením pouze každý incident zapsat.

Je potřeba hledat příčinu a přijmout bezpečnostní opatření.

A tím se dostáváme od samotné ostrahy objektu k bezpečnostnímu managementu.

Povinnosti ostrahy na papíře nestačí. Je potřeba je kontrolovat

Firma může mít profesionálně zpracovanou smlouvu s bezpečnostní agenturou, několik pracovníků na směně, CCTV, EPS, PZTS, elektronický obchůzkový systém i desítky stran bezpečnostních směrnic.

Na papíře může všechno vypadat perfektně.

Ale jak zjistíte, že ostraha objektu skutečně funguje?

Nestačí se zeptat pracovníka:

„Byl jste proškolen?“

Mnohem účinnější je položit mu několik praktických otázek.

Ukažte mi, kde je hlavní uzávěr vody.

Co uděláte při poplachu EPS?

Jak budete reagovat, pokud při obchůzce zjistíte poškozené dveře?

Co uděláte, pokud na CCTV uvidíte neoprávněnou osobu?

Kde je shromaždiště při evakuaci?

Komu hlásíte bezpečnostní incident?

Jaký je rozdíl mezi nutnou obranou a krajní nouzí?

Co uděláte, když přistihnete osobu při krádeži?

Během několika minut lze získat poměrně dobrou představu o tom, zda pracovník svoje povinnosti ostrahy skutečně zná, nebo pouze podepsal dokument o proškolení.

Bezpečnostní audit ukáže, jak ostraha objektu skutečně funguje

Právě zde má své místo nezávislý bezpečnostní audit.

Bezpečnostní audit by se neměl zaměřovat pouze na samotné pracovníky. Je potřeba prověřit celý systém fyzické a režimové bezpečnosti.

Jak je nastavena ostraha objektu?

Odpovídá počet pracovníků skutečným rizikům?

Jsou správně nastaveny obchůzky?

Jsou kontrolní body umístěny tam, kde dávají smysl?

Funguje návštěvní režim?

Jsou správně nastaveny přístupové procesy?

Existují postupy pro mimořádné události?

Jsou aktuální kontaktní a eskalační seznamy?

Ví pracovníci, co mají dělat?

A odpovídají bezpečnostní směrnice skutečnému provozu firmy?

Bezpečnostní audit tak může odhalit nejen nedostatky samotné ostrahy, ale také chyby v nastavení celého bezpečnostního systému.

Bezpečnostní směrnice musí odpovídat skutečnému provozu

Velmi častým problémem mohou být zastaralé nebo příliš obecné bezpečnostní směrnice.

Firma se mění.

Přibývají budovy, zaměstnanci, nové technologie, sklady, parkoviště, dodavatelé nebo nové vstupní režimy.

Pokud se zároveň neaktualizují bezpečnostní procesy, může vzniknout rozdíl mezi tím, co je napsáno ve směrnici, a tím, jak objekt skutečně funguje.

Správně nastavené bezpečnostní směrnice by měly jasně definovat odpovědnosti, oprávnění, eskalační procesy a povinnosti ostrahy v konkrétních situacích.

Pracovník potom nemusí improvizovat.

Ví, co má udělat, komu událost oznámit a kde jeho odpovědnost končí.

Kdo kontroluje ostrahu, kterou každý měsíc platíte?

To je otázka, kterou by si měla položit každá společnost využívající externí bezpečnostní agenturu.

Dodavatel bezpečnostních služeb samozřejmě může mít vlastní kontrolní mechanismy.

Pořád ale kontroluje především službu, kterou sám poskytuje.

Pokud firma nemá vlastního Security Managera nebo bezpečnostního ředitele, může jí chybět nezávislá kontrola ze strany objednatele.

A právě zde může pomoci Clever servis – nezávislý externí Security Manager.

Nejde o dodání dalšího pracovníka ostrahy.

Jde o řízení a kontrolu bezpečnosti na straně klienta.

Spolupráce může začít bezpečnostním auditem současného stavu. Následně lze nastavit nebo aktualizovat bezpečnostní procesy, vytvořit bezpečnostní směrnice a SOP, definovat povinnosti ostrahy, nastavit kontrolní mechanismy a KPI a následně ověřovat jejich skutečné dodržování.

Součástí může být také kontrola ostrahy přímo na objektu, testování znalostí pracovníků, kontrola obchůzkové činnosti, kontrola dokumentace nebo vytváření modelových situací.

Například simulovaný pokus o neoprávněný vstup.

Porušení návštěvního režimu.

Nález podezřelého předmětu.

Poškození zabezpečení objektu.

Poplach technického systému.

Nebo jiná situace odpovídající reálným rizikům konkrétní firmy.

Cílem není pracovníka „nachytat“.

Cílem je zjistit slabé místo dříve, než jej prověří skutečný bezpečnostní incident.

Kvalitní ostraha objektu je součást systému, nikoliv celý systém

Ani nejlepší pracovník ostrahy nedokáže dlouhodobě kompenzovat špatně nastavené procesy.

Kvalitní firemní bezpečnost musí spojovat ostrahu objektu, bezpečnostní technologie, režimová opatření, bezpečnostní směrnice, školení, kontrolní mechanismy, vyhodnocování incidentů a jasně nastavené odpovědnosti.

Teprve jejich propojením vzniká systém, který skutečně chrání lidi, majetek a provoz společnosti.

Proto nestačí pouze vědět, jaké jsou povinnosti ostrahy.

Je potřeba pravidelně ověřovat, zda je pracovníci znají, zda jsou správně nastavené a především zda je dokážou použít v praxi.

Rozsah odborných kompetencí pracovníka ostrahy vymezuje také profesní kvalifikace Strážný/strážná (68-008-E) v Národní soustavě kvalifikací.

Každý pracovník ostrahy by měl znát základní rozdíl mezi nutnou obranou a krajní nouzí a vědět, za jakých podmínek může při ochraně osob a majetku jednat. Podrobnější vysvětlení těchto institutů uvádí také Policie České republiky na svých webových stránkách.

Protože skutečná kvalita ostrahy objektu se nepozná podle uniformy, počtu pracovníků ani podpisu na školení. Pozná se ve chvíli, kdy se skutečně něco stane.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Sdílejte článek:

Blog

Další články

Spravovat souhlas